¿eská historie - po stopách demokratizace p¿ed r. 1914

Hlavní teze této práce je, ¿e demokracie je systém, který je daleko více, ne¿ systémy jiné, schopen zajistit spravedlnost pro v¿echny, na rozdíl od liberalismu, s p¿eväujícími ekonomickými zájmy na úkor demokracie. V hledání podmínek pro demokracii je d¿le¿ité se vracet do historie, v ní¿ se obtí¿n¿, ale v¿dom¿,podmínky pro demokracii rozvíjely v souladu s ur¿itými idejemi a respektem pro rozdílné podmínky jednotlivých národ¿. Entita národa, pro svou nej¿ir¿í integrovanost, byla mnohými shledána jako optimální pro demokracii. Princip ne obecn¿ p¿ijímaný. P¿íkladem systematického úsilí o demokratizaci, v kontextu nerovnoprávných podmínek v Rakousko-Uhersku, je ¿eský národ p¿ed r. 1914. Tato práce se v¿nuje konkrétním i filosofickým aspekt¿m, které m¿ly pro zako¿en¿ní demokratických hodnot rozhodující vliv: charakter vzd¿lávání, znalost sv¿ta, ve kterém lidé ¿ili, znalost národní historie, cílená ú¿ast inteligence v zájmu úrovn¿ národa. Vzhledem k rozsahu práce T. G. Masaryka, jeho názory, které mají v¿t¿inou obecn¿j¿í platnost, v ní p¿eväují. Práce chce student¿m i ve¿ejnosti p¿edlo¿it alternativní pohled na proces demokratizace a na demokracii, kterou Masaryk nazval humanitní.